Metro, které slouží hlavnímu městu Ruska, Moskvě, je jedním z nejvytíženějších na světě; denně jej využije kolem sedmi až devíti milionů cestujících.
Průměrně dvakrát podzemní dráhu využije 1,8 milionu cestujících v pracovních dnech a 463 tisíc cestujících o sobotě a neděli. 80 % cestujících využije při své cestě i okružní linku Kolcevaja (to je 3,9 milionu cestujících), 66 % všech cestujících pak při své cestě přestupuje (3,2 milionu). Mnohé stanice mají rozsáhlé sítě přestupních chodeb, mnohdy mezi dvěma nástupišti vede i více než obvyklá jedna.
Největší toky cestujících zažívají nejdelší linky; Zamoskvoreckaja, Tagansko-Kransopresněnskaja, Kalužsko-Rižskaja a Serpuchovsko-Timirjazevskaja. Je to nejen díky tomu, že pokrývají velkou část metropole, ale též i kvůli navazující rozsáhlé síti příměstské dopravy. Na některých konečných stanicích činí obrat cestujících i přes 100 000; součástí těchto stanic jsou velké terminály autobusové dopravy. V moskevské dopravě je toto označováno názvem Efekt Vychino, a to podle stanice, kde je tento tok nejrazantnější.
Naopak nejméně vytížené jsou linky Ljublinskaja, Kalininskaja a Kachovskaja. A to díky tomu, že jsou jednak krátké a jednak nebyly dobudovány celé; v provozu jsou pouze jejich první úseky. Výstavba dalších byla plánována, avšak díky nedostatku financí v 90. letech odsunuta do budoucnosti. I linka lehkého metra Butovskaja patří k málo využívaným; funguje však teprve od roku 2003 a její další rozšiřování jsou plánována. Navíc díky svému umístění slouží spíše jako napáječ deváté linky pro sídliště Butovo.
Případy přetížení
Denní tok cestujících činí v moskevském metru 32 194 cestujících na kilometr a 56 166 na stanici. Samotné vlaky bývají někdy vytížené maximálně, a to i přesto, že na nejvíce vytížených linkách fungují až osmivozové soupravy o délce 153,6 m. Díky nim je možné přepravit za hodinu v jednom směru mezi 50 (šestivozové soupravy) až 70 tisíci cestujícími (osmivozové). Provozované soupravy typu E, 81-71 a Jauza lze spřáhnout jako osmivozové; u lehkého metra a vozů Rusič pak do sedmivozových (na některých nástupištích by však cestující museli vystupovat pomocí dveří v šestém voze vzhledem k nedostatečné délce nástupišť).
Kromě vlaků však v některých stanicích dochází v časech dopravní špičky i přetížení eskalátorových tunelů, tj. tvoří se před i za eskalátory dlouhé fronty. Jako nejjednodušší řešení se ukázala (v Praze či Budapešti) výměna původních sovětskýcheskalátorů (LT-3) za novější západní výroby a hlavně čtyřramenné. Tyto rekonstrukce by však byly v Moskvě poměrně nákladné, vzhledem k velkému počtu problematických stanic a délce eskalátorů. Navíc průměr tunelu je také omezený, a to průměrem 7,5 m. Výhledově se však plánuje dobudovat do některých stanic nové výstupy, což bude sice dražší, ale jako řešení efektivnější.
Statistiky
Nejvíce vytížené stanice Obrat cestujících za den
Komsomolskaja
187 078
Vychino
176 629
VDNCh
133 897
Tušinskaja
128 781
Jugo-Zapadnaja
128 629
Ščjolkovskaja
124 201
Rečnoj vokzal
121 187
Tekstilščiki
118 849
Pražskaja
118 271
Petrovsko-Razumovskaja
116 079
Kuzminki
116 006
Novogirejevo
114 030
Puškinskaja
109 983
Caricyno
96 381
Těatralnaja
96 283
Ploščaď Revoljucii
96,283
Nejméně vytížené stanice Obrat cestujících za den (pod 20 000)
Rimskaja
9 306
Bratislavskaja
10 411
Kresťanskaja Zastava
10 711
Pioněrskaja
12 694
Sevastopolskaja
13 053
Borovickaja
14 143
Dubrovka
14 400
Nagornaja
17 884
Studenčeskaja
16 467
Kaširskaja
16 903
Smolenskaja
17 154
Novojasenevskaja
18,325
Arbatskaja
19 053
Procentuální vytížení sítě v jednotlivých dnech v týdnu