Osevní postup

Aplikace Norfolkské soustavy na experimentální farmě Univerzity Wroclaw; na záhonech v popředí se střídají brambory, oves, hrách a žito; v pozadí se pěstuje žito již 58 let po sobě

Osevní postup je plán postupného střídání plodin na pozemcích (záhonech).

Význam

Dodržováním zásad racionálního střídání plodin se daří snižovat výskyt plevelů, chorob a škůdců a pomocí předplodiny vytvářet optimální podmínky pro plodinu následnou (což se projeví pozitivně na výnosu a kvalitě pěstovaných plodin). Vyrovnaná struktura plodin a jejich vhodné rozmístění v osevním postupu navíc ovlivňuje příznivě úrodnost půdy a její jednotlivé fyzikální, chemické i biologické vlastnosti, mimo jiné dostatek přístupných živin a dobrou strukturu půdy. Střídání hluboko a mělce kořenících rostlin, okopanin a obilovin, pícnin a zrnin, širokolistých a úzkolistých rostlin, pravidelné organické hnojení, doplňování živin minerálními hnojivy a odstranění limitujících vlastností (např. nedostatek některých stopových prvků – Mg, B, Mn) zajistí tyto základní podmínky a trvalou úrodnost půdy.

Vývoj osevních postupů

  • Žďáření – plocha pozemku se získala vypálením části lesů;
  • Přílohová soustava – část pozemku se zatravní na 10 až 12 let a využívá se jen k pastvě;
  • Úhorová soustava (trojhonná soustava) – neosetý pozemek nechaný 1 rok ladem (úhor, ozim, jařina);
  • Norfolkská soustava (čtyřhonná soustava) – jetel, ozim, okopanina, jařina.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu osevní postup na Wikimedia Commons
  • Osevní postupy - Mendelova univerzita v Brně
  • Poznatky z dlouhodobých osevních pokusů - časopis Úroda Archivováno 1. 6. 2016 na Wayback Machine.
Autoritní data Editovat na Wikidatech