Marie Tauerová

PhDr. Marie Tauerová
Narození15. srpna 1896
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. dubna 1981 (ve věku 84 let)
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípřekladatelka, sochařka, knihovnice, výtvarnice a publicistka
ZaměstnavatelMoravská zemská knihovna
Příbuzníbratři Felix Tauer, Norbert Tauer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Tauerová (15. srpna 1896 Plzeň[1] – 15. dubna 1981)[2] byla knihovnice, sochařka a překladatelka z perštiny a arabštiny. Je sestrou překladatele a orientalisty Felixe Tauera a diplomata, baskologa a spisovatele Norberta Tauera.

Život

Narodila se v Plzni v rodině poštovního a telegrafního úředníka[1]. V letech 1909–1910 studovala na českém gymnáziu v Plzni. V roce 1912 se rodina přestěhovala do Prahy, kde po absolvování filozofické fakulty[3] začala soukromě se studiem orientálních jazyků u profesora Rudolfa Dvořáka a docenta Rudolfa Růžičky, stejně jako její starší bratr Felix, který byl profesorem islámských dějin a literatury na Univerzitě Karlově, i mladší bratr Norbert, ten se věnoval filologii a historii Basků. Zde se seznámila s Vlastou Kálalovou, která působila jako lékařka v Bagdádu. Vzniklo pevné a celoživotní přátelství, za svůj život si vyměnily více než 150 dopisů, které jsou zdrojem poznání o Orientu a o vnímání ženských otázek v tehdejší Evropě i Orientu. Ona sama i přes své výborné jazykové schopnosti se do Orientu nikdy nedostala.[4]

Pracovala v Univerzitní knihovně v Brně (nyní Moravská zemská knihovna).[2] V roce 1929 se u ní projevilo závažné oční onemocnění. Po operaci byla nucena omezit používání zraku a zanechat práce v knihovně i literární činnosti. Začala se věnovat modelování z hlíny, ve kterém projevila mimořádné úsilí. Začala tvořit jako samouk, náměty čerpala z Chodska i Orientu. Později se stala žačkou sochaře Václava Macha v Brně. Brzy i na tomto poli dosáhla významných úspěchů. Její výtvory prodávala v Plzni Marie Lábková. Později se stala členkou Sdružení západočeských výtvarných umělců.[4] Její drobná plastika je vystavena v Klenčí v muzeu.[5]

Dílo

Vydaná díla

Překlady z arabštiny

  • několik povídek z Tisíce a jedné noci. Vydány v knižnici pro mládež Raná setba
  • Tři makámy. Překlad části díla Al Haririho z Basry

Překlad ze syrštiny

  • Legenda o Abgarovi. Publikováno v měsíčníku Pramen

Rukopisy

  • Má Plzeň. Vzpomínky na Plzeň jejího dětství
  • U dědečka. Materiál věnovaný plzeňskému školství

Dosud nevydaná díla

Rukopisy uložené v Moravské zemské knihovně v Brně

  • Jan Fr. Hruška. Materiál k bibliografii
  • Jindřich Šimon Baar. Průvodce jeho životem a dílem
  • Pernštein a Pernšteini. Materiál k bibliografii a ikonografii

Rukopisy uložené v její pozůstalosti

  • V chodském mlýně starodávném. Vzpomínky na pobyt u příbuzných v Klenčí.
  • Plzeň a Orient. Dílo věnující se vztahy mezi těmito lokalitami, zaměřené na plzeňské badatele zabývající se danou oblastí[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Plzeň
  2. ↑ a b Autority - Katalogizační lístek - Knihovna města Plzně - katalog Tritius. tritius.plzen.eu [online]. [cit. 2018-05-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Matriky Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Tauerová Marie *1896
  4. ↑ a b c HUDECOVÁ, Dagmar, 1946-; ŘEHÁČEK, Karel. Plzeňské ženy : významné, zasloužilé i zajímavé : 1840-1939. Plzeň: [s.n.] 86 nečíslovaných stran s. ISBN 9788027009480. OCLC 1005721391 
  5. ↑ Tauerová Marie. Chodsko.net [online]. [cit. 2018-05-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech