Dichroman amonný

Dichroman amonný
Vzorec
Vzorec
Vzorec
Vzorec
Obecné
Systematický názevDichroman amonný
Anglický názevAmmonium dichromate
Německý názevAmmoniumdichromat
Sumární vzorec(NH4)2Cr2O7
Vzhledoranžovo červená práškovitá nebo krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS7789-09-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)232-143-1
Indexové číslo024-003-00-1
UN kód1439
Číslo RTECSHX7650000
Vlastnosti
Molární hmotnost252,065 g/mol
Teplota rozkladu~170 °C
Hustota2,155 g/cm3
Rozpustnost ve vodě17,87 g/100 g (0 °C)
36,37 g/100 g (20 °C)
58,70 g/100 g (40 °C)
85,67 g/100 g (60 °C)
117,60 g/100 g (80 °C)
155,50 g/100 g (100 °C)
Relativní permitivita εr8,28
Měrná magnetická susceptibilita1,885×10−6 cm3g−1
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1 806,7 kJ/mol
Entalpie rozpouštění ΔHrozp204 J/g
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH272 H350 H340 H360FD H330 H301 H372 H312 H314 H334 H317 H410
R-větyR2, R8, R21, R25, R26, R34, R42/43, R45, R46, R48/23, R50/53, R60, R61
S-větyS45, S53, S60, S61
NFPA 704
1
2
1
OX
Teplota vznícení190 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dichroman amonný je anorganická sloučenina se vzorcem (NH4)2Cr2O7. Podobně jako u jiných chromanů a dichromanů má zde chrom oxidační číslo +6. Jedná se o iontovou sůl složenou z chromanových aniontů a amonných kationtů.

Dichroman amonný se někdy označuje jako „vesuvský oheň“, protože se používal k chemickému demonstračnímu pokusu zvanému „sopka na stole“.[2] Používá se v pyrotechnice a byl používán v raném období fotografie.

Vlastnosti

Při pokojové teplotě a tlaku má dichroman amonný podobu oranžových kyselých krystalů rozpustných ve vodě a v ethanolu. Vzniká reakcí kyseliny chromové s vodným roztokem amoniaku a následnou krystalizací.[3]

Krystal (NH4)2Cr2O7 (C2/c, z=4) obsahuje jednoduchý typ amonného iontu na pozicích symetrie C1(2,3). Každé centrum NH +
4  je nerovnoměrně obklopeno osmi atomy kyslíku, přičemž vzdálenost N-O se pohybuje zhruba od 2,83 až po 3,17 Å typických pro vodíkové vazby.[4]

Použití

Dichroman amonný se používá v pyrotechnice, v litografii (též v počátcích fotografie), jako zdroj čistého dusíku v laboratoři a jako katalyzátor.[5] Využívá se i jako mořidlo pro barvicí pigmenty, při výrobě alizarinu, chromového kamence (síranu draselno-chromitého), při činění koží a čištění olejů.[3]

Fotocitlivé vrstvy obsahující PVA, dichroman amonný a luminofor se rotačně nanášejí ve vodné suspenzi na povrch při výrobě fosforového rastru televizních obrazovek a jiných zařízení. Dichroman amonný působí jako fotoaktivní místo.[6]

Bezpečnost

Dichroman amonný je, podobně jako jiné sloučeniny s šestimocným chromem, vysoce toxický a karcinogenní.[7] Též silně dráždí.

Incidenty

V uzavřené nádobě může dichroman amonný při zahřátí vybuchnout, protože se za vyšší teploty rozkládá za vzniku plynného dusíku a vody.[8] Devatenáctého ledna 1986 oznámil The New York Times, že dva pracovníci zemřeli a dalších 14 bylo zraněno při výbuchu 2000 liber (asi 900 kg) dichromanu amonného během sušení v závodě Diamond Shamrock Chemicals (Ashtabula, Ohio).[9]

(NH4)2Cr2O7 → Cr2O3 + N2 + 4 H2O

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ammonium dichromate na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Ammonium dichromate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Ammonium Dichromate Volcano [online]. J. Chem. Ed.. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ a b Richard J. Lewis Hawley's Condensed Chemical Dictionary. Wiley & Sons, Inc: New York, 2007 ISBN 978-0-471-76865-4
  4. ↑ Keresztury, G and Knop, O. Infrared spectra of the ammonium ion in crystals. Part XII. Low-temperature transitions in ammonium dichromate, (NH4)2Cr2O7. Can. J. Chem.. 1982, s. 1972–1976. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. ↑ Pradyot Patnaik. Handbook of Inorganic Chemicals. McGraw-Hill, 2002, ISBN 0-07-049439-8
  6. ↑ Havard, J.M., Shim, S.Y., and Fréchet, J.M. Design of Photoresists with Reduced Environmental Impact. 1. Water-Soluble Resists Based on Photo-Cross-Linking of Poly(vinyl alcohol). Chem. Mater.. 1999, s. 719–725. DOI 10.1021/cm980603y. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑ Volkovich, V.A. and Griffiths, T.R. Catalytic Oxidation of Ammonia: A Sparkling Experiment. J. Chem. Ed.. 2000, s. 177. Dostupné online. DOI 10.1021/ed077p177. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. ↑ Young, A.J. CLIP, Chemical Laboratory Information Profile: Ammonium Dichromate. J. Chem. Educ.. 2005, s. 1617. Dostupné online. DOI 10.1021/ed082p1617. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ↑ Diamond, S. The New York Times, 1986, p 22.

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Související články

Externí odkazy

Anorganické soli amonné
Halogenidy a pseudohalogenidy
Fluorid amonný (NH4F) • Hydrogendifluorid amonný (NH4HF2) • Bromid amonný (NH4Br) • Chlorid amonný (NH4Cl) • Jodid amonný (NH4I) • Kyanid amonný (NH4CN) • Thiokyanatan amonný (NH4SCN)
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Chlorečnan amonný (NH4ClO3) • Chloristan amonný (NH4ClO4) • Jodičnan amonný (NH4IO3) • Orthojodistan amonný ((NH4)5IO6) • Siřičitan amonný ((NH4)2SO3) • Hydrogensiřičitan amonný ((NH4)HSO3) • Síran amonný ((NH4)2SO4) • Hydrogensíran amonný ((NH4)HSO4) • Peroxodisíran amonný ((NH4)2S2O8) • Hydrogenseleničitan amonný ((NH4)HSeO3) • Seleničitan amonný ((NH4)2SeO3) • Hydrogenselenan amonný ((NH4)HSeO4) • Selenan amonný ((NH4)2SeO4) • Telluričitan amonný ((NH4)2TeO3) • Telluran amonný ((NH4)2TeO4) • Dusitan amonný (NH4NO2) • Dusičnan amonný (NH4NO3) • Fosfornan amonný (NH4PO2H2) • Hydrogenfosforitan amonný ((NH4)2PO3H) • Dihydrogenfosforečnan amonný (NH4H2PO4) • Hydrogenfosforečnan amonný ((NH4)2HPO4) • Fosforečnan amonný ((NH4)3PO4) • Arseničnan amonný ((NH4)3AsO4) • Hydrogenuhličitan amonný ((NH4)HCO3) • Uhličitan amonný ((NH4)2CO3) • Šťavelan amonný ((NH4)2(CO2)2) • Hydrogenšťavelan amonný ((NH4)H(CO2)2) • Tetraboritan amonný ((NH4)2B2O7) • Manganistan amonný (NH4MnO4) • Technecistan amonný (NH4TcO4) • Rhenistan amonný (NH4ReO4) • Chroman amonný ((NH4)2CrO4) • Dichroman amonný ((NH4)2Cr2O7) • Orthomolybdenan amonný ((NH4)2MoO4) • Heptamolybdenan amonný ((NH4)6Mo7O24•4H2O) • Parawolframan amonný ((NH4)10[H2W12O42]•4H2O) • Metavanadičnan amonný (NH4VO3) • Orthovanadičnan amonný ((NH4)3VO4) • Hexavanadičnan amonný ((NH4)2V6O16) • Diuranan amonný ((NH4)2U2O7)
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky
Hydroxid amonný (NH4OH) • Hydrogensulfid amonný (NH4SH) • Sulfid amonný ((NH4)2S) • Azid amonný (NH4N3)
Jiné
Thiosíran amonný ((NH4)2S2O3) • Amoniumboran (NH3BH3)